Městský úřad Chrastava
náměstí 1. máje 1
463 31 Chrastava
MěstoChrastava
Oceněny byly Miroslava Fortelková, Ingeborg Henzlová a Eva Míšková. Obřadní síň města 30. 3. 2026
Město Chrastava uděluje plakety J. A. Komenského od roku 2009. I letos starosta Chrastavy Michael Canov spolu s místostarostou Robertem Šipulou gratulovali a děkovali třem vybraným pedagogům za jejich práci ve školství.
Fotogalerie ZDE.
Medailonky níže...
Inka se narodila v Druzcově. Dětství prožila s rodiči a svými čtyřmi sourozenci v obci Dětřichov. Zde také odstartovala celoživotní školní dráhu. Celým prvním stupněm ji provázela milovaná a nesmírně hodná a moudrá paní učitelka Marie Kubátová, velký vzore a motivace pro nasměrování do dospělého života. A tak postupně budoucí paní učitelka putovala do větších měst pro patřičné vzdělání. V nedalekém Frýdlantu dochodila základní vzdělání, v okresním městě Liberci složila zkoušku dospělosti a v tehdejším krajském městě Ústí nad Labem získala na Pedagogické fakultě diplom potřebný k tomu, aby si mohla začít plnit svůj učitelský sen.
Po státnicích se Inka šla ucházet do Chrastavy o pracovní místo a tehdejší pan ředitel František Maňhal jí místo přislíbil. Chrastava byla mladé paní učitelce blízká. Na náměstí, nad nynější prodejnou kol, totiž bydleli její prarodiče. Všech pět jejich synů, včetně jejího tatínka, zdejší školu vychodili a s láskou na ni, na všechny lumpárny v ní prožité i na různé praktiky tehdejších kantorů vzpomínali.
V září 1993 se Inka do Chrastavy s velkým očekáváním a malými obavami přestěhovala a začala pracovat na základní škole.
Obavy se brzy rozplynuly a hned od začátku se Inka stala součástí báječného kolektivu, který ji skvěle uvedl do pedagogické praxe. Uvádějící učitelkou byla trpělivá, trochu rázná, ale humorem vlastní Zdeňka Švarcová. Dodnes má na paměti její cennou radu – „Co nenaučíš do vajec (jako do Velikonoc), do prázdnin nedoženeš!“
Práce s malými dětmi se mladé paní učitelce natolik zalíbila, že si brzy, prakticky hned v prvním roce po studiu, s manželem pořídili děti vlastní.
Po návratu z první, hned dvojité rodičovské dovolené vedla školu paní ředitelka Alena Páchymová. Když se vrátila z druhé rodičovské, školu řídil současný pan ředitel Aleš Trpišovský. Kdo je osobně poznal, ví, jaké štěstí je pracovat pod tak schopným, chápajícím a lidským vedením.
Inka svého rozhodnutí žít v Chrastavě rozhodně nelitovala. Stále se aktivně zajímá o dění v našem městě a s nadšením sleduje, jak se vyvíjí a proměňuje. Pravidelně se účastní zdejších kulturních akcí.
Po tři volební období působila Inka také v zastupitelstvu.
Také si zkusila, jaké je to stát na prknech, co znamenají svět, když pod vedením Jany Vojtkové, herečky divadla F.X. Šaldy, hrála v ochotnickém divadelním souboru. Tuto zkušenost k nezaplacení mohla uplatnit i ve své učitelské profesi, třeba při nácviku vystoupení dětí pro radost rodičům nebo pro místní seniory.
Hodně se naučila i od své kolegyně Vlaďky Kollmannové v období, kdy jí pomáhala s vedením školního pěveckého sboru Jiřičky.
Inka je stále aktivní členkou Sokola, a jako cvičenka se 2 x zúčastnila Všesokolského sletu v Praze. Díky organizování různých sokolských akcí nejen pro děti přispívá k všestrannému sportovnímu rozvoji dětí a mládeže.
Dnes je tomu 30 let, co v Chrastavě působí. V lavicích už sedávají děti jejích prvních žáků. Jako každého učitele i Inku těší, když se k ní v ulicích města děti a rodiče hlásí a Inka může sledovat, jak se jim daří a jak jsou ve svých životech úspěšní.
Inka si splnila svůj učitelský sen. Co jí na závěr popřát? Aby ji i její kolegy i nadále provázelo pevné zdraví. Ať mají navzdory všem reformám a nástrahám i nadále radost ze své rozmanité práce. Ať jsou krásné školní budovy stále plné nadaných a spokojených dětí, toužících po vzdělání, za kterými stojí vděční, uznalí rodiče.
Paní učitelka Eva Míšková nastoupila do mateřské školy ve Vítkově po maturitě na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické V Liberci. Zkušenosti s malými dětmi dokázala zúročovat i v mimoškolní činnosti, kdy vedla výuku hry na flétnu.
V roce 2014 ukončila rozšiřující bakalářské studium Pedagogiky volného času, věnovala se kromě dětí ve školce v mimoškolní činnosti i školákům. Několik let vyučovala na základní škole. U dětí má přirozený respekt i autoritu a neodmítne žádnému pomoc s jakýmkoli problémem.
Po mateřské a rodičovské dovolené se vrátila do mateřské školy a zároveň vede kroužky pro školáky. Je vášnivým chovatelem psů, vyznavačem turistiky, ráda zpívá a hraje na klavír nebo kytaru. Její koníčky se prolínají i profesí. Vede turistický, dramatický a pěvecký kroužek. Připravuje vystoupení dětí na školních akcích pro rodiče, Vítání občánků v Chrastavě nebo na Chrastavských slavnostech. Její nakažlivý temperament a pohoda jsou součástí každodenních činností školy.
V posledních letech se realizuje i v Osadním výboru Vítkov, kde mimo jiné aktivně připravuje akce pro děti. V letních měsících spolupracuje na organizaci táborů pro děti.
Paní učitelka Miroslava Fortelková se narodila v jihomoravské Bystřici pod Hostýnem (okres Kroměříž). V této oblasti žila a pracovala až do svého přestěhování do Liberce.
Po absolvování ZDŠ studovala na SVVŠ Holešov. Po maturitě nastoupila do Mateřské školy v Osíčku a od roku 1968 byla přeložena na ZDŠ Chvalkov, kde začala pracovat jako vychovatelka školní družiny. Dálkově, již jako maminka jedné dcery, vystudovala Pedagogickou školu v Boskovicích, obor vychovatelství.
V září roku 1977 přestoupila na ZDŠ ve svém rodném městě Bystřice pod Hostýnem. Při práci ve školní družině začala opět dálkově studovat, a to na PF v Olomouci, obor Učitelství pro 1. – 5. ročník ZDŠ, kde v říjnu roku 1979 úspěšně složila státní závěrečnou zkoušku.
Už jako maminka 3 dětí začala od školního roku 1981/1982 pracovat jako učitelka a další školní rok učila své první prvňáčky. Žáky v 1. a 2. třídách pak učila celou svou učitelskou kariéru.
Do Liberce se přestěhovala za manželem poté, co se podruhé vdala a narodila se jí dcera. V roce 1992 nastoupila do Základní školy v Chrastavě ve Školní ulici a učila zde až do svého odchodu do důchodu v roce 2004.
Paní Miroslava Fortelková byla skvělá paní učitelka. Děti ji milovaly, byla doslova jako jejich druhá máma. Věříme, že mnoho jejích bývalých žáků na ni rádo vzpomíná. I mezi kolegy byla velmi oblíbená, byla pracovitá, milá, kdykoliv ochotná pomoci a nezkazila žádnou legraci.
Mezi její záliby patřilo cestování, četba. V současné době hodně času věnuje své velké rodině, hlavně vnoučatům a pravnučce.
(Kvůli zdravotním problémům se slavnostního předávání neúčastnila).
