Bulletin č. 136 – březen 2006

Willi Sitte oslavil 85. Narozeniny

Chrastavský rodák, malíř Willi SITTE se narodil v Dolní Chrastavě 28. února 1921. Navštěvoval chlapeckou školu za kostelem (dnes Školní ulice). Obdivoval obrazy a kresby Josefa Führicha, i když se později jako významný umělec dal jinou cestou. Všichni ostatní chrastavští malíři se více či méně zabývali ve své tvorbě náboženskými náměty, jediný Silte se touto tématikou nezabýval.
Silte je umělec politicky angažovaný. Žije ve městě Halle poblíž Lipska. V okolí jsou chemické a jiné závody a procento nezaměstnanosti je v této oblasti velmi vysoké. Silte byl a je dosud svým přesvědčením komunista. Kritizuje fakt, že tolik lidí je v bohatém německém státě bez práce a nemůže uplatnit své schopnosti.
I když jsme v BULLETINU o tomto významném malíři již psali, připomeňme si několik údajů z jeho životopisu. Celá rodina byla v osudných 30. letech – před vypuknutím 2. světové války – antifašistická. Matka byla Češka odkudsi od Turnova a pracovala v Chrastavě jako služka v bohaté německé rodině. Právě od ní se Willi naučil mluvit česky a tuto dobrou znalost si uchoval až do svého vysokého věku. Když byl před třemi lety pozván do svého rodného města, během besedy ve Führichově domě odpovídal česky na dotazy našich občanů.
Silte musel proti své vůli nastoupit do hitlerovského Wehrmachtu a byl poslán na ruskou frontu. Když byl později převelen do Itálie, podařilo se mu přeběhnout přes linii fronty k italským partyzánům.
Studoval malířství na umělecké akademii v Miláně, dodnes dovede hovořit dobře italsky a tuto zemi po válce mnohokrát navštívil.
Dozvěděli jsme se, že ve městě Merseburg (nedaleko Halle) bude již letos otevřeno stálé muzeum, kde budou vystaveny jeho obrazy.
Silte byl dříve a je i nyní, po sjednocení obou německých států, uznávaným umělcem. Ani představitelé našeho města na slavného rodáka nezapomněli a poslali mu k letošnímu výročí upřímné blahopřání
FV

Führichův betlém

Jak jsme psali v únorovém čísle BULLETINU, byl mezi účastníky lednového zájezdu německých "betlémářů" z Tyrolska a jižního Německa i prapravnuk Josefa Führicha p. Wackerle. On sám je velkým znalcem Führichova díla a dobře ví, že se největší chrastavský umělec stále vracel k motivům narození Krista a Svaté rodiny. Přivezl s sebou velkou kvalitní barevnou fotografii s detailem Führichových jesliček (viz černobílá reprodukce), kterou nám daroval.

Úpravy v městském muzeu

V první polovině února byly realizovány dlouho připravované plány na propojeni kanceláře městského infocentra (vchod z náměstí) s prostorami městského muzea. Bylo nutno probourat zeď a vsadit do kovového rámu tzv. protipožární dveře, jak nařizuje předpis.
Nové dveře vedou z infocentra přímo do minigalérie, kde se pořádají pravidelné výstavy, a dále do muzejních expozic. Skupiny žáků základní školy však budou do muzea vstupovat i nadále zadním vchodem jako dříve.
Nové úpravy mají sloužit především návštěvníkům infocentra, mezi nimiž jsou v době turistické sezóny také cizinci, aby mohli navštívit muzeum, aniž by obíhali celou budovu. Mnozí z nich navštíví infocentrum, aby získali informace o ubytováni či stravováni v Chrastavě a ptají se obvykle také na zajímavosti v okolí města, které by mohli během krátkého pobytu navštívit. Jsou -li v Chrastavě poprvé, mohou se v našem muzeu seznámit také s tisíciletými dějinami našeho města.
PhDr. František Vydra

Po patnácti letech opět první ples!

Od tzv. "sametové revoluce" v roce 1989 se v našem městě nekonal žádný ples, pořádaly se pouze různé taneční zábavy pro menší počet účastníků. Naskýtá se otázka, proč tomu tak je. Důvodů je několik:

1. Nedostatek vhodných prostor (sálů).
2. Starší občané si jistě pamatují dobu, kdy v plesové sezóně (leden-březen) bývalo v Chrastavě osm až deset plesů. Velké plesy se obvykle konaly v prostorném sále hotelu" Koruna" v Liberecké ulici. Tento sál již dávno neexistuje, část budovy se sálem byla v 80. letech zbourána.
3. Plesy se konaly i v sále hotelu "Praha "(později SZK) v Nádražní ulici, ten však byl později pro statické závady vyřazen na mnoho let z provozu (před několika lety byla budova upravena na obytný dům a tím opět jeden z bývalých sálů ubyl).
4. Mnoho plesů se konalo v tehdy moderní závodní jídelně bývalého Elitexu a v jídelně Textilany v Horní Chrastavě. Podle platných předpisů však z hygienických důvodů nemají být plesy v tomto prostředí pořádány. Letos, v pátek 10. března 2006, se má v Chrastavě po velmi dlouhé přestávce konat 1. ples města Chrastavy. Zájem o vstupenky je značný a sál nové školní jídelny v Turpišově ulici bude zřejmě plně obsazen.
5. Nedostatek pořadatelů. V minulosti bylo v našem městě poměrně mnoho aktivních zájmových spolků a tzv. společenských organizací. Celá sezóna obvykle začínala hasičským plesem a muži v uniformách chodívali zvát dům od domu. Následoval kovácký ples, pořádaný Elitexem (Totexem). Nesměl chybět ani ples Svazu žen (babský bál), při němž si tanečníci rádi koupili různé druhy pečiva, které pořadatelky samy upekly. Ani sportovci TJ Spartak Chrastava nezůstávali stranou a pořádali své pravidelné plesy. Býval i oblíben.v rybářský ples či ples myslivecký. Snad právě proto, že tyto složky již dávno nejsou aktivní nebo přestaly vůbec existovat, koná se městský ples. Jsme sice obklopeni stále důmyslnějšími technickými přístroji, ale dopřát si posezení u stolů s přáteli, popovídat si a snad si i zazpívat (což bývalo dříve běžné) – tomu většina z nás odvykla.
   Pokud se letošní městský ples vydaří, mohla by být v příštích letech tradice plesů opět obnovena. Najde se dost dobrovolných pořadatelů, kteří svou obětavou prací přispějí k tomu, aby se tyto plesy opět vžily, nebo je náš dnešní způsob života natolik odlišný, že se "staré zlaté časy "nemohou vrátit?

F. Vydra

Výstava cestovního ruchu

V sobotu 11. února a v neděli 12. února se konala v sále S-klubu v Turpišově ulici netradiční akce pro veřejnost. Pořadatelem byla CK Laura (p.Pavel Hudec) a chrastavský Společenský klub. Co bylo hlavním cílem? S předstihem se připravit na turistickou sezónu a letní dovolenou. Za okny sice leží sníh a ulice jsou zledovatělé, ale mnozí z nás již v této době plánují svůj prázdninový pobyt u moře či někde v Alpách.
Svůj stánek s prospekty tu měla nejen CK Laura, ale i liberecká CK Haptour, místní turistický oddíl (p. Horáček, pí Marxová) a městské infocentrum. To nabízelo např. cyklomapy. pohlednice, průvodce či knižní publikace o Chrastavě.
V místnosti byly instalovány i dvě fotografické výstavy (p. Hudec, p. Kudláček). Přijít mohl každý. Když nic nekoupil, alespoň si v publikacích zalistoval a získal tam podrobnější informace. Dobře myšlená akce nebyla veřejností plně využita. Možná proto, že dosud nemá tradici. Snad příští rok bude zájem o ni vyšší...
F.Vydra

Pojeďte s námi o Velikonocích do Lužice

Již pošesté se chystá o Velikonoční neděli (16. dubna) autobusový zájezd do Horní Lužice. Program bude podobný tomu, jaký byl v předchozích letech.
Odjezd bude asi v 6:30 hodin ráno z chrastavského náměstí. Tentokrát nepojedeme přes Hrádek nad Nisou, ale přes Jablonné v Podještědí do Mimoně, kde přistoupí početná skupina studentů tamějšího gymnázia.
Přes hraniční přechod ve Varnsdorfu pojedeme přes Löbau do Budyšína.
Bude následovat dvouhodinová společná prohlídka historického centra tohoto města (Bohatá věž, Bohatá ulice, náměstí, chrám sv. Petra, hřbitůvek Miklawšk, hrad Ortenburg, procházka kolem městských hradeb, Most míru. Tam si počkáme na první skupinu asi 80 velikonočních jezdců a potom budeme pokračovat v prohlídce Budyšína.. Navštívíme Srbský dům, v jehož přízemí se nachází tzv. Serbska kulturna informacija. Tam obdržíme zdarma různé prospekty a můžeme si koupit nejrůznější suvenýry s lužickosrbskou tématikou.
Odtud se vrátíme zpět na parkoviště autobusů (Am Stadtwall) a kolem 12:00 hodiny pojedeme po dálnici (asi 15 km) do oblasti, kde v několika vesnicích budeme svědky prastarého zvyku: svátečně oblečení muži v cylindrech, vyleštěných holínkách a černých šatech na vyzdobených koních nejrůznějších plemen jedou od vesnici k vesnici a zpívají přitom táhlé, velmi staré písně o zmrtvýchvstání Krista. Je to církevní záležitost, žádný komerční veletrh, což znamená, že tam nejsou žádné kiosky s občerstvením a pod. Jídlo a pití si tedy povezeme s sebou.
Několik hodin se budeme cítit jako na jiném světě. Spatříme osm set, možná i více koní (celkem jich v ten den pojede v devíti katolických farnostech 1750!!!), což samo o sobě je podívaná dnes již mimořádně vzácná. V jedné obci (Ralbicy) uvidíme v 15:00 hod odjíždět na dvanáct kilometrů dlouhou cestu skoro čtyři sta jezdců. V téže vesnici spatříme hřbitov se stovkami stejných bílých, pozlacených křížů.Vrátíme se zpět domů mezi 18:00 a 19:00 hodinou.
Protože Velikonoce budou letos až v polovině dubna, je možné, že příroda již bude v tu dobu zelená a snad i plná květů. Cena zájezdu se bude pohybovat kolem 250,-Kč. Ve druhé polovině března se ve městě objeví plakáty s přesnějšími údaji. Pokud jste v minulých letech s námi na podobném zájezdu do Lužice nebyli, neměli byste váhat a zájezdu se s námi zúčastnit. Nezapomeňte: v neděli 16. dubna 2006
F. Vydra

Z kroniky Gregora Knescheho – pokračování

V roce 1882 přišla do Chrastavy zásilka (několik beden) až ze vzdálené Ameriky (USA). V 60. letech se početná skupina chrastavských (německých) rodin vystěhovala za oceán a našla si nový domov ve městě Grand Rapids ve státě Wisconsin. Právě tito bývalí obyvatelé Chrastavy odeslali do svého rodného města vycpané ptáky a menší živočichy, jací ve střední Evropě nežijí. Zásilka byla určena pro školní kabinet.
O rok později – v roce 1883 bylo v našem městě zaznamenáno slabé zemětřesení. Po celý měsíc prosinec byl celý obzor od Ještědu po Lužické hory krvavě červený.
V květnu 1885 byla poblíž Tandlerova statku (poblíž dnešní restaurace "U Jeřice") nalezena podzemní chodba, dlouhá asi 16 metrů a vysoká jako lidská postava.
Z roku 1888 pochází těchto několik smutných zpráv: 20letý syn pekaře Thiela se oběsil na novém hřbitově, v dubnu nečekaně napadlo půl metru sněhu, 3. srpna byla velká povodeň a průtrž mračen. 4. září byla z místního kostela sv. Vavřince ukradena monstrance a kalich. Na rok 1897 se dlouho vzpomínalo. Celým okolím se rozšířila zpráva, že 3. července zabil blesk mladého hostinského v restauraci na vrcholu Výhledů (nad Vítkovem). Byl teprve čtvrt roku ženatý a restauraci převzal na jaře téhož roku. 30. července se zvedl silný vichr doprovázený lijákem. Pršelo celou noc a celý příští den. Jeřice se rozvodnila. Lidé z domků poblíž říčky urychleně opouštěli své příbytky s nejnutnějšími věcmi. V mohutném proudu kalné vody plavaly vyvrácené stromy, trámy a prkna, ba i telegrafní sloupy. Mnoho dřevěných domů bylo vodou podemleto. Asi v 5:00 hodin odpoledne začala brát voda i železné lávky a přetékala přes kamenný most. Byl stržen i krytý dřevěný most, který stával v místech, kde vede dnes kovový secesní most (od Městské kavárny k SEPPu).
O měsíc později – 3. a 4. září – se po dlouhotrvajícím lijáku Jeřice opět vylila z břehů.