Menu
Město Chrastava
MěstoChrastava

Telefonní spojení - informace o aktuálních akcích: 

485 143 161

Pěší výlet pro zájemce o dějiny našeho okolí – Grabštejnským panstvím (aktualizováno: 12. prosince 2018)

Pěší výlet pro zájemce o dějiny našeho okolí – Grabštejnským panstvím (aktualizováno: 12. prosince 2018)

Společnost přátel historie města Chrastavy pořádala v sobotu dne 22. 9. 2018 pěší výlet pro zájemce o dějiny našeho okolí (Uhelná, Václavice, Bílý Kostel).

Výlet po Grabštejnském panství

Po noční bouřce se vyčasilo a v sobotu ráno 22. 9. 2018  se zájemci o historii vypravili za poznáváním. Petr Medřický, Ivan Vydra a Míla Stavinohová  připravili zajímavé povídání o místech, která jsme hodlali navštívit.

Grabštejnské panství: Hrádek, Chotyně, Václavice, Bílý Kostel, Chrastava, Machnín.

Samotné panství, ačkoli měnilo často své hranice, zaujímalo prakticky trvale plochu přibližného obdélníku, vymezeného na východě zhruba linií Machnín – Chrastava – dnešní hranice s Polskem, na jihu linií Machnín – Zdislava – Heřmanice. Severní a  západní hranice zhruba odpovídala dnešní hranici státní, s tím,že po  jistou dobu k panství náležely též obce Hartau, Kopaczów, Porajów a Sieniawka. Na jihozápad vybíhala hranice do oblouku, zahrnujíc vsi Zdislavu, Petrovice, Rynoltice či hrad Falkenburk. K izolovaným enklávám  panství  patřily mj. lenní vsi na Frýdlantsku a od 15. stol. i Hörnitz. Panství, které bylo lénem českého krále, mělo své vlastní  leníky v malých vsích.

Naše výprava začala v obci Uhelná.

Uhelná byla založena roku 1711 jako tábor pro uhlíře, kteří vyráběli dřevěné uhlí. Jeho kvalita byla v té době velmi známa.

Zajímavá a pohnutá je historie zdejší kaple. V Uhelné měli dlouho jen malý zvonek, pověšený na mohutné lípě před domem č. p. 4. (1849). Nápad na zřízení kaple vznikl v zimě 1861/1862 v místním hostinci. Původně přitom obyvatelé Uhelné řešili potřebu výstavby hasičárny. Ani umístění zvonu na lípě nebylo vhodné, při jedné vichřici z  ní dokonce spadl. Stavbě hasičárny ale bránil nedostatek peněz. Onoho večera, kdy se v hostinci opět vedla debata na postavení hasičské zbrojnice s věžičkou pro zvon, padl nápad umístit do zadní strany věžičky také výklenek pro oltář nebo alespoň kříž. Přítomný Wenzel Wagenknecht tehdy řekl: „No, tak postavme přece raději hned pořádnou kapli!“ Nápad se setkal se všeobecným souhlasem. Na stavbu se skládali obyvatelé Uhelné, ale přispěl i tehdejší majitel panství hrabě Clam–Gallas. Teprve v říjnu 1867 tu chrastavský zednický mistr Karl Knesch postavil novorománskou kapli Panny Marie Pomocné.

I s vybavením přečkala kaple obě světové války. Na začátku devadesátých let byla ještě pod střechou, uvnitř byl kůr i oltář, i když v bídném stavu. V roce 1996 byla prodána do soukromých rukou, avšak dále bez udržování chátrala. Po dalších 12 letech ji v roce 2008 zpět odkoupilo město. V roce 2016 se podařilo zajistit financování rekonstrukce  v rámci projektu Paměť v krajině Trojzemí, financovaného z prostředků EU. Záchrana kaple přišla na poslední chvíli, kdy z ní zbývalo již jen obvodové zdivo a jeden stropní trám. Rekonstrukce začala v červenci roku 2017.

26. července 2018 v podvečer byly osazením pískovcového kříže do nejvyššího místa objektu definitivně dokončeny stavební práce.

Slavnostní předání kaple proběhlo v sobotu 4. 8. 2018.

Z Uhelné jsme zamířili do Václavic.

Po cestě jsme si poslechli další informace např. o Scholzeho větrném mlýně, o Školním kříži (Fuchsberg (Liščí kopec) – letopočet  asi 1788), o bývalém kostele ve Václavicích, o smírčím kříži  u hřbitova a samozřejmě o historii Václavic.

První zmínka o obci pochází z roku 1326, kdy je v církevních evidenci zmiňována obec Wezillwalde s kostelem sv. Jakuba apoštola. Václavice vždy spadaly pod grabštejnské panství, byly zde dva dvory lení šlechty – dolní tzv. Černý (někdy Malý) dvůr, čp. 99, zmiňovaný už v roce 1630 a v horní části Edelhof (Tchuschhof), čp 48.  Během 30 leté války byla téměř celá obec včetně kostela vypálena, 100 nekatolických obyvatel (protestanti) odešlo do exilu do saského Reichenau (Bogytynia). Pověst praví, že odcházející protestanti na protest odnesli i velký václavický zvon z věže kostela, který prý poté dlouhá léta visel v kostelní věži jejich nového domova v Sasku. Václavice byly v 19. století nejbohatší zemědělskou osadou v širokém okolí, úspěšní pěstitelé luštěnin a chovatelé koní, zeleninu místní sedláci dodávali i na zámek do Frýdlantu. Ve Václavicích se dodnes dochovala řada cenných lidových hrázděných staveb, kterých tu kdysi bylo kolem čtyřiceti. Památkově chráněné jsou patrové hrázděné domy č.p. 81 a č.p. 168 v centru osady a zajímavý je také dům č.p. 160, který má hrázděné nejen patro, ale i oba štíty. Na kamenném vstupním portálu má letopočet 1794 (pod farou) a nad ním malý výklenek se soškou Panny Marie. V dolní části vsi u odbočky polní cesty do Uhelné stojí pěkný patrový dům č.p. 235, u něhož nechal majitel větrného mlýna z Uhelné Josef Scholze postavit roku 1855 pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého. Ve Václavicích se narodil uznávaný lékař a profesor anatomie Walter Thiel (1919–2012), který byl v letech 1960–1990 předsedou Anatomického institutu na univerzitě v rakouském Grazu. Jeho metoda preparace je po celém světě známá jako Thielova fixace.

Z Václavic jsme pokračovali kolem rybníků. U pískovny pod Borečkem byla zastávka s výkladem o geologii těchto míst.

Další cesta nás dovedla k pomníku na Borečku – U 80 dubů, kde se nachází pamětní kámen a zbytek dubů připomínající osmdesátiny majitele bývalého panství, hraběte Eduarda Clam Gallase (1805–1891).  Poté nás cesta kolem bývalé úpravny na silnici z Pekařky dovedla do Bílého Kostela.

Počátky osídlení této oblasti spadají pravděpodobně až do 8. či 9.stol. Bílý Kostel byl založen ve 13. století německými kolonisty, kteří osídlovali náš kraj na pozvání českých králů z rodu Přemyslovců. Tehdejší obyvatelé nazvali svou ves „Heinrichsdorf“ (Jindřichov). Tento název byl lidmi přijat podle jména majitele panství, knížete Jindřicha z Donína, který vládl na Grabštejně v době založení vesnice, a který dal také roku 1347 postavit strážný hrad Rajmond. Bílý Kostel náležel ke grabštejnskému panství  po šest století, tedy prakticky celou dobu, co panství existovala.

Z novodobé historie je zajímavé, že od roku 1980 byl Bílý Kostel součástí Chrastavy, po deseti letech se však opět osamostatnil.

Výlet jsme zakončili návštěvou minimuzea másla a chleba pana Vlastimila Hyšky a  Paradýzem šťastně a vesele dorazili zpět do Chrastavy.

Přílohy

Plakát

grabstejn_vylet.jpg
Typ souboru: JPG obrázek, Velikost: 121,55 kB
Datum vložení: 12. 12. 2018 11:44
Datum poslední aktualizace: 16. 9. 2022 13:19

O městě

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1
1
2
1
3
1
4
1
5
1
6
1
7
1
8
1
9
1
10
1
11
1
12
3
13
1
14
1
15
1
16
1
17
1
18
1
19
2
20
3
21
3
22
1
23
1
24
1
25
1
26
2
27
1
28
1
29
1
30
1
31
1
1
1
2
3
3
2
4
1