Knihovna

Z historie Městské knihovny v Chrastavě

Již v době před 1. světovou válkou žila v Chrastavě nepříliš početná česká menšina. Byly to většinou dělnické rodiny, které našly práci v místních textilních továrnách. České děti mohly navštěvovat pouze německou základní školu, česká škola zde nebyla. Přesto si příslušníci české menšiny zřídili českou knihovnu a organizovali pro své děti tzv. nedělní školu, kde se četlo a kde se žáci zdokonalovali v českém pravopisu.

Po vzniku samostatné Československé republiky v říjnu 1918 se česká menšina početně rozrostla a byla tu zřízena česká menšinová škola, kterou řídil až do roku 1938 řídící učitel Bohumil Honsa. Kromě školní knihovny existovala ve městě také spolková knihovna s poměrně značným počtem svazků. Převládaly spisy A. Jiráska, B. Němcové a jiných českých klasiků. Při stěhování českých rodin po Mnichovu do vnitrozemí tu knihovna zůstala. V únoru 1939, kdy již byla Chrastava součástí tzv. Velkoněmecké říše, přijel do města B. Honsa, aby se postaral o další osud knihovny. Byl však místními německými občany urážen, zesměšňován a zatčen. Knihovna po celou válku zůstala ve městě jako soukromý majetek nepoškozena.

Po roce 1945 došlo k velkým změnám. Německé obyvatelstvo bylo po etapách vysídleno do různých částí Německa a ve všech školních budovách se vyučovalo česky.

Učitel českého jazyka a dějepisu František Kracík se ujal s velkým elánem zřízení městské knihovny, která 2. prosince 1945 zahájila svou činnost. Nacházela se až do roku 1972 v budově „staré školy“ pod kostelem. Učitel Kracík vytvořil ze svých žáků knihovnický kroužek a jeho členové sami přijímali, doporučovali a vydávali čtenářům knihy, při čemž vedli vzornou evidenci výpůjček. V poválečné době mnozí občané darovali do městské knihovny mnoho svazků ze svých soukromých rodinných knihoven.

V roce 1972 bylo veškeré zařízení knihovny přemístěno do 1. poschodí budovy městského muzea na náměstí 1. máje. Po rekonstrukci této budovy na začátku 90. let 20. století se podmínky pro činnost knihovny výrazně zlepšily.

V prostorách městské knihovny se pořádaly také besedy s pozvanými spisovateli. Velký úspěch měla např. beseda se spisovatelem Václavem Kaplickým, který byl autorem historického románu Železná koruna, jeho děj se odehrává na nedalekém Frýdlantsku.

Za svou příkladnou činnost získala chrastavská městská knihovna titul „Vzorná lidová knihovna“.

V roce 1961 převzal po učiteli F. Kracíkovi na několik let vedení městské knihovny Josef Bareš, který předtím vykonával funkci předsedy ONV v Liberci. Po něm se ujal na tři roky vedení městské knihovny pan Karel Kaněra.

Na podzim roku 1968 převzala městskou knihovnu paní Hana Škodová-Matoušová. Po ukončení SVVŠ (gymnázium) absolvovala jednoroční knihovnický kurz a pracovala od té doby až do důchodu v roce 2007 ve funkci vedoucí městské knihovny. Po svých předchůdcích převzala knižní fond v rozsahu cca 9000 svazků. Řídila knihovnu celých 40 let. Metodické pokyny k vedení knihovny dostávala od krajské vědecké knihovny v Liberci, finanční prostředky na nákup nových knih a modernizaci vnitřního zařízení poskytovalo město.

Z politických důvodů byly stovky knih z knihoven (po celé republice) vyřazovány a nesměly se půjčovat, naopak byly do knižního fondu zařazovány desítky svazků politických spisů (Marx, Engels, Lenin, Stalin, Gottwald aj.), o které nebyl mezi čtenáři valný zájem.

V městské knihovně se pořádaly besedy pro žáky místních škol, jejichž cílem bylo vzbudit větší zájem o četbu. Pokračovaly besedy se spisovateli, Chrastavu navštívila např. spisovatelka Milena Lukešová, Miloš Nesvadba a jiní.

Po několik let se v prostorách knihovny konaly tzv. Večery poezie pro veřejnost, na nichž recitovali Ivan Žák, Iveta Kendíková, Libuše Pelikánová, Oldřich Němec a další.

Po mnoho let byla chrastavská knihovna knihovnou střediskovou. Knihovnice H. Škodová-Matoušová poskytovala metodickou pomoc knihovnám ve Vítkově, Machníně, Bílém Kostele n. N., Kryštofově Údolí, Nové Vsi, Mníšku a Oldřichově v Hájích. Pomáhala také při každoročních inventurách.

(Kromě městské knihovny měli občané v té době možnost si půjčovat knihy také v závodních knihovnách, děti pak ve školní knihovně)

V knihovně je zavedeno mezinárodní desetinné třídění knih a od roku 1998 je celý knižní fond uložen také v počítači.

Od roku 2005 mají v rámci projektu „Internetizace knihoven“ zaregistrovaní čtenáři možnost používat bezplatně počítač.

Od února roku 2008 převzala vedení městské knihovny v Chrastavě paní Libuše Putiková-Junková. Je absolventkou Střední knihovnické školy v Brně. Při nástupu do funkce převzala po paní Haně Matoušové knižní fond ve výši cca 23 000 svazků. Návštěvníci knihovny mají také k dispozici více než 30 druhů časopisů.

Celoroční poplatek za výpůjčky knih činí 80,- Kč, pro důchodce 50,- Kč a 40,- Kč pro dětské čtenáře do 15 let.

V prostorách knihovny je umístěna nástěnka, která upozorňuje na aktuální výročí spisovatelů a básníků.

Další službou, kterou knihovna zajišťuje, je tzv. meziknihovní výpůjční služba – což znamená, že zprostředkuje čtenářům zapůjčení literatury z ostatních knihoven.

V roce 2009 se rozšířil počet výpůjčních dnů ze tří (Po-Út-Čt) na čtyři (St).

V současné době se v městské knihovně eviduje kolem 400 registrovaných čtenářů.

Městská knihovna v Chrastavě má v poválečném období více než šedesátiletou tradici. Její umístění v samém centru města na rohu náměstí přispělo k tomu, že patří k nejvýznamnějším kulturním zařízením ve městě.

V současné době je na katastru města Chrastavy ještě další knihovna, a to ve Vítkově, který je součástí města Chrastavy. První knihovnicí tam byla paní Macíková, po ní zastával tuto funkci pan Funke. Jednadvacet lez byla knihovnicí paní Alena Teslíková, poté nastoupila její vnučka paní Alena Kondrušová. V současnosti pracuje v knihovně p. Hana Matoušová.  K 31. 12. 2008 měl knižní fond 3 158 svazků a evidováno je 33 stálých čtenářů. Knihy se půjčují jednou týdně, a to vždy v úterý odpoledne. Celoroční poplatek pro dětské čtenáře činí 30,- Kč, pro dospělé 40,- Kč. Vítkovská knihovna je pobočkou knihovny chrastavské.

V roce 2011 byly upraveny roční čtenářské poplatky –  dospělá osoba platí 100,- Kč, děti do 15 let platí 50,- Kč, studenti a důchodci platí 60,- Kč.

Počet čtenářů klesá, k 31. 12. 2018 bylo zaregistrováno 277 čtenářů, z toho 82 čtenářů do 15 let.

Knihovna má k 31. 12. 2018 celkem 26 924 svazků, z toho 19 946 svazků beletrie a 6 978 svazků naučné literatury. Knihovna odebírá celkem 17 kusů časopisů.

Libuše Junková