Městský úřad Chrastava
náměstí 1. máje 1
463 31 Chrastava
Rozšířenou důvodovou zprávu přednesl Dr. František Vydra ještě přímo na zasedání zastupitelstva. Já osobně kromě blahopřání dodávám, že budu velmi rád, když se v příštím období podaří sehnat dotaci na rekonstrukci budovy mateřské školy v Revoluční ulici, tedy budovy, kde bude pamětní deska zřízena, neboť bez Bohumila Honsy by tato školní budova nebyla nikdy postavena. Její stavbu totiž, coby školy pro českou menšinu v tehdejší Chrastavě žijící, pan Bohumil Honsa doslova vydupal na tehdejším Československém parlamentu svým nezměrným úsilím v roce 1923. O samotném aktu odhalení pamětní desky se dozvíte zde...
V Chrastavě dne 18. 12. 2008
Ing. Michael Canov
starosta
V letech 1919-38 působil v Chrastavě jako ředitel české menšinové školy řídící učitel Bohumil Honsa (1890–1969) zastánce české menšiny, odbojový pracovník, vězněný v koncentračním táboře Buchenwald.
Po roce 1945 pomáhal při rozvoji českého školství v našem městě a zřídil zde městské muzeum.
Při posuzování zásluh občanů města Chrastavy jako účastníků odboje a aktivních činitelů při rozvoji města jsem došel k názoru, že by touto významnou osobností mohl být řídící učitel a ředitel české menšinové školy v období tzv. první republiky v letech 1918-38 pan Bohumil Honsa.
Bohumil HONSA se narodil roku 1890 v Božeticích u Milevska. Vystudoval učitelský ústav v Plzni a po vzniku Československé republiky byl pověřen tehdejším ministerstvem školství a osvěty, aby zřídil a vedl českou menšinovou školu v obtížných podmínkách v dvojjazyčném česko-německém prostředí v Chrastavě na Liberecku. Osobně získával přímo v rodinách žáky a ve školním roce 1919-20 se přihlásilo do české školy celkem 110 žáků.
Ve zcela nevyhovující budově na kraji Vítkovské ulice (bývalý chudobinec) se vyučovalo ve dvou třídách. V místnostech bylo málo světla a vlhko. Bohumil Honsa se nechtěl smířit s tím, že německé vedení města nenašlo pro výuku českých dětí lepší, vhodnější prostory. Obě dvě velké školní budovy (na náměstí i za kostelem) byly určeny pouze pro německé žáky. Po sporech na městském zastupitelstvu, v němž byli z 26 členů pouze tři Češi, napsal z vlastní iniciativy několik dopisů do Parlamentu v Praze, a když se ani potom situace nezměnila, osobně intervenoval přímo v budově Parlamentu. Za pomoci tehdy velmi oblíbeného spisovatele Karla Václava Raise se žádost o zřízení důstojné školní budovy pro české žáky začala projednávat a v průběhu roku 1923 byla ve velmi krátké době postavena v dnešní Revoluční ulici moderní obecná (základní) škola a v ní byla umístěna také tzv. opatrovna (mateřská škola). Zajímavým zdrojem informací o této problematice je vzorně vedená školní kronika české menšinové školy, psaná osobně B. Honsou. Je dodnes uložena ve škole na náměstí 1. máje. Text je doplněn mnoha dobovými fotografiemi a výstřižky z novin.
Bohumil Honsa nebyl pouze správcem české školy, ale vychovával své žáky k vlastenectví. Stal se mluvčím nepříliš početné české menšiny a často zasahoval v případech, kdy byla poškozována práva české menšiny. Byl cvičitelem Sokola, organizoval divadelní představení a oslavy významných českých osobností (J. Hus, J. A. Komenský, T. G. Masaryk). Nad českou menšinovou školou v Chrastavě měl patronát pěvecký spolek "Lyra" z Prahy, který každoročně posílal dětem k Vánocům drobné dárky.
Ve 30. letech se vzájemné vztahy mezi Čechy a Němci pod vlivem štvavé henleinovské propagandy silně zhoršily. V letech 1936-38 byly v okolí města budovány železobetonové bunkry, protože se vyostřila mezinárodně politická situace a možný útok ze strany tzv. Velkoněmecké říše se stal reálným nebezpečím. Velká část německých obyvatel veřejně provolávala heslo "Heim ins Reich" a požadovala připojení Sudet k sousednímu hitlerovskému Německu. V průběhu roku 1938 se mnoho českých rodin odstěhovalo do českého vnitrozemí a práce české školy tím byla silně narušena. Nový školní rok 1938-39 nebyl vůbec zahájen. Také Bohumil Honsa odešel na Mladoboleslavsko, kde vyučoval na základních školách. Trpké zkušenosti ze soužití s Němci jej dovedly k ilegální práci v době tzv. Protektorátu. V únoru 1939 přijel s platnou propustkou do Chrastavy, aby zde dořešil některé záležitosti, týkající se české menšinové knihovny. Byl poznán místními občany, zesměšňován a přímo na náměstí potupně urážen. Po několikadenním věznění byl propuštěn zpět do Protektorátu.
Za svou protifašistickou činnost byl zatčen, vyslýchán a uvězněn nejprve ve městě Ulm, pak byl převezen do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se dočkal osvobození v roce 1945. Také jedna z jeho dcer byla na gestapu surově vyslýchána a mučena. V roce 1945 se Bohumil HONSA vrátil do Chrastavy a aktivně pomáhal při budování českého poválečného školství. Byl mezi českou veřejností velmi oblíben pro laskavý vztah k dětem . Založil v Chrastavě městské muzeum.
Zemřel v lednu 1969. Od jeho smrti tedy uplyne 40 let.